"Nebylo dovoleno světit sobotu ani dodržovat svátky otců, ba vůbec se přiznat k tomu, že je někdo žid. Každý měsíc násilně nahnali lid na obětní slavnost…nutili židy, aby s břečťanovými věnci oslavovali Dionýsa."
2.Makabejská 6,6–7
13 Břečtan popínavý
Hedera helix, čeleď: Araliaceace – aralkovité
Ve středověku byly břečťanu připisovány léčivé účinky, ale názory na jejich účinnost nebyly jednotné. Někteří tvrdili, že listy měly uklidňující a chladivý účinek na mozkovou kůru, a proto se z ratolestí břečťanu pletly věnce, jimiž si při hostinách zdobili spánky, aby předešli nepříjemným následkům nadměrného pití vína.
Jediná zmínka o břečťanu v Bibli se nachází v knize Makabejských, kde se dozvídáme, že Ptolemaios Filométor nutil dokonce i Židy, aby si nechali vytetovat břečťan. Tato kniha také uvádí, že Antiochos IV. Epifanés brutálním způsobem nutil Židy, aby se o Dionýsově svátku zúčastnili procesí na počest boha vína a přírody – a to v břečťanových věncích.
